Pro seniory bývají technologie pomyslným tvrdým oříškem. Proč se ale vyplatí dát jim i v pokročilém věku šanci a zůstat online?
Čeští senioři se seznamují s internetem
Asi polovina českých seniorů je online. Pozitivně vyznívající data Českého statistického úřadu však mají i svou stinnou stránku: Řada lidí v této věkové kategorii, tedy nad 65 let, technologiím plnohodnotně nerozumí a některé funkce se ani učit ovládat nechce. Například jen 12 % českých seniorů podle aktuálních statistik používá sociální sítě. U mladých ve věku od 16 do 24 let je to ale 96 %.
Tím se ale vytváří značná digitální propast mezi důchodci a mladší generací. Pod označením generace Z se skrývají mladí lidé ve věku od 13 do 25 let. A právě ti patří v používání internetu k nejzkušenějším, s technologiemi prakticky vyrostli. Říká se jim proto i „digitální domorodci“. Dnešní prarodiče tak často nerozumí svým vnoučatům, která podle nich stále jen sledují obrazovku svého mobilu.
Podle Nadace Vodafone je to i důvod, proč byli čeští důchodci v období koronavirové pandemie výrazně osaměli: Jednoduše se nedokázali adaptovat na způsoby komunikace, které si vyžádala doba, jejímž základním znakem byla sociální distance.
Moderní technologie sice osobní kontakt nemohou plně nahradit, ale dokáží být dobrým prostředníkem. Mladá generace je ostatně často v absenci pravidelného setkávání se částečně nevinně. Vídat se s rodinou jí nedovolují pracovní povinnosti. Mnozí se také na udržování vazeb na osobní bázi odstěhovali příliš daleko, leckdy i na opačný konec světa.
Pro seniory mohou být technologie složité a nepřipadají jim tak intuitivní na ovládání jako třeba mileniálům, kteří jsou o něco starší než generace Z, ale také si na digitální svět zvykli. Stejně tak mívají starší lidé problém se orientovat ve velkém množství informací a jsou zranitelní. Ochotně tedy věří různým hoaxům a dezinformacím.
Zdroj: Nadace Vodafone
Jak seniory zapojit do digitálního dění
Obecně tak lze říci, že vyjít si vzájemně vstříc by měly obě strany. Neporozumění starších a mladších je do značné míry normální a potýká se s ním každá nastupující generace.
Senioři by tak měli přijmout počítače jako pevnou součást života, nikoli předmět, na který je nutno hledět s nedůvěrou. A děti i vnoučata mohou být babičce a dědečkovi nápomocní v tom, že je s technologiemi naučí. Ostatně i to může být způsob, jak si užít společně strávený čas.
I senior tak může zůstat v centru dění a využít digitální svět k tomu, aby si našel informace, které potřebuje nebo které ho zajímají. Mnozí se už nebojí internetu i jako nástroje ke zprostředkování kontaktu osobního: Přes různé zájmové skupiny si tak hledají nové přátele, dnešní šedesátníci ale „zabrousí“ klidně i na seznamku.
Prvním bodem je tak určitě koupě vhodného zařízení. Malé přístroje s dotykovou obrazovkou praktické pro seniory nebývají. Lepší je klasický počítač nebo dostatečně velký notebook. Dobrou volbou může být také notebook repasovaný, který je citelně levnější.
Tyto produkty pocházejí z předváděcích akcí, ukončených leasingů nebo jde o zboží, které se vrátilo v zákonné lhůtě. Jedná se o modely z vyšších produktových řad výrobců. Před uvedením do prodeje prochází repasované notebooky náročným testováním a případnou náhradou vadných dílů. Záruka na ně činí ze zákona 12 měsíců.
